Přestože koloritu české země odpovídá spíše střecha šikmá, není užití ploché střechy na obytných stavbách žádnou novinkou.
Již v meziválečném období zaznamenala architektura výrazných změn v konstrukci střešních plášťů, do značné míry ovlivněná výtvarným cítěním architekta a urbanisty Le Corbusiera, považovaného za architekta 20. století a jeho publikací „Pět bodů moderní architektury“ z roku 1927.
Zásadní rozvoj lze však zaznamenat s příchodem hromadné bytové výstavby, která měla řešit bytové podmínky pro „pracující lid“. Výstavba musela být levná, rychlá a na co nejmenší zastavěné ploše. Vzhledem k tomu, že plochá střecha je vlastně jen strop posledního patra, nebylo nutné řešit náročnou a nákladnou výstavbu střešní konstrukce šikmé střechy apod.
Vzhledem k potřebě rychlé výstavby a tehdejší materiálové základně, byly střechy konstruovány jako jednoplášťové, kde hydroizolační vrstvu tvořily asfaltové pásy s nasákavou vložkou. Později, s vyššími požadavky také na termoizolační vlastnosti byly používány kompletované panely tvořené polystyrenem a asfaltovou vrstvou.
Pravděpodobně největší nevýhodou ploché střechy je jistá míra předsudků, patrně do jisté míry pramenící ze zkušenosti z panelákové zástavby. Je však třeba si uvědomit, že tyto domy zde stojí desítky let. Vzhledem k původně deklarované životnosti je až s obdivem jak statisticky málo problémů s hydroizolací střechy vykazují. Velkou roli zde samozřejmě hraje nedocenění řádné údržby v letech minulých.
Za jistou výhodu ploché střechy lze považovat její využitelnost jako terasy, tedy střechy pochůzné, či střešní zahrady, tedy střechy vegetativní. Samozřejmě při zajištění nosnosti konstrukce a kvalitní izolaci.
Nepochybnou výhodou je také požární odolnost. Obsahuje minimum hořlavých stavebním prvků.
Jako nevýhodu lze stanovit, hlavně v exponovaných klimatických pásmech, špatný odvod sněhu a srážkové vody. Voda je sice sváděna ke svodům základním sklonem střechy, cca 2 %, ale při extrémních srážkách se může kapacita svodu projevit jako nedostatečná. Sníh je v takovém případě ještě závažnější problém. Sníh neodteče, naopak se hromadí a zatěžuje střešní konstrukci.
Výhody … nevýhody.
Prakticky nelze rozumně stanovit jednoznačně, která střecha je výhodnější v tom či onom aspektu. Při rozhodování o tom či onom typu střechy bude hrát značnou roli příslušný orgán na základě architektonického a dispozičního návrhu stavby, vaše estetické vnímání a praktické požadavky, tedy předpokládané dispoziční možnosti stavby a použité technologie. Z toho vyplývá, že vždy je dobré se předem poradit s odborníky, kteří již mají nemalé zkušenosti v oboru, s jednáním s příslušnými orgány a hlavně znají veškeré výhody a úskalí toho či onoho typu střechy s ohledem na příslušné klimatické podmínky v oblasti.
+420 777 800 181